Babylon


Pohled do historie

Informace → Pohled do historie

Babylonská věž

Babylón, hlavní město jižní Mezopotámie (jeho ruiny leží 88 km jižně od Bagdádu) byl založen již v akkadském období. Svůj největší význam získal v starobabylónském období za Chammurabiho (1792-1750 př. n. l). V roce 1570 př. n. l. přešla vláda nad městem od Amorejců ke Kassitům, kteří tak založili druhou (střední) babylónskou dynastii (1595-1157 př. n. l.). Během ní byl Babylón největším městem na světě. Po pádu druhé dynastie nastalo období zmatků a politického vakua. Po většinu času byl Babylón pod asyrskou nadvládou. V letech 689 př. n. l. byl vypálený. Novobabylónská říše byla založena 626 př. n. l. s centrem v Babylónu. Byl zde jeden z divů světa: visuté zahrady Semiramidiny. Babylón byl roku 539 př. n. l. dobyt Peršany, roku 331 př. n. l. Alexandrem Velikým, který z něj učinil své budoucí sídlo. Význam Babylónu skončil vybudováním Seleukeie na Tigridu. Babylónská věž - Podle Bible se lidé rozhodli postavit věž až do nebe (zřejmě šlo o asi 90 m vysoký zikkurat Etemenanki) a Bohu se to nelíbilo, potrestal je proto zmatením jazyků. Moderní výzkumy však prokázaly, že sumerština, akkadština a egyptština jsou mnohem staršími jazyky než babylónský zikkurat.


Jazyk